Koševo
Pohled na Koševo. Koševo (v srbské cyrilici Кошево) je místní část metropole Bosny a Hercegoviny, Sarajeva. Nachází se jako jedna z mála stranou údolí řeky Miljacky, severně od ní, ale v dostatečné blízkosti starého města. Administrativně spadá pod općinu Centar.
Koševo se vyvinulo z původní vesnice blízké Sarajevu v souvislosti s růstem města postupně se s ním stavebně propojilo. Jmenuje se podle potoka Koševa, který byl později zakryt a sveden do betonového potrubí. Dříve se zde také nacházely tři historické věže, z nichž se nicméně do současné doby žádná nedochovala.
Koševo je známé díky olympijskému stadionu, kde se v roce 1984 uskutečnil otevírací a zakončovací ceremoniál Zimních olympijských her v roce 1984 a dále díky dalším sportovním zařízením. Nachází se zde také sarajevská zoologická zahrada v Údolí pionýrů (pionirska dolina), dále hřbitov, dětská nemocnice a další. Některé objekty zde byly ostřelovány během obléhání Sarajeva, např. místní nemocnice.
Jižně od středu Koševa se měla nacházet severní část obchvatu Sarajeva, která však nebyla nikdy (i také kvůli válce v Bosně a Hercegovině) dokončena. Zbudován z ní byl pouze tunel (tzv. Tunel Patriotske lige) se silničním nadjezdem. Části nadjezdu slouží dnes jako parkoviště nebo tržiště; využívá se také pouze jedna tunelová trouba.
* Ciglane
Koševo se vyvinulo z původní vesnice blízké Sarajevu v souvislosti s růstem města postupně se s ním stavebně propojilo. Jmenuje se podle potoka Koševa, který byl později zakryt a sveden do betonového potrubí. Dříve se zde také nacházely tři historické věže, z nichž se nicméně do současné doby žádná nedochovala.
Koševo je známé díky olympijskému stadionu, kde se v roce 1984 uskutečnil otevírací a zakončovací ceremoniál Zimních olympijských her v roce 1984 a dále díky dalším sportovním zařízením. Nachází se zde také sarajevská zoologická zahrada v Údolí pionýrů (pionirska dolina), dále hřbitov, dětská nemocnice a další. Některé objekty zde byly ostřelovány během obléhání Sarajeva, např. místní nemocnice.
Jižně od středu Koševa se měla nacházet severní část obchvatu Sarajeva, která však nebyla nikdy (i také kvůli válce v Bosně a Hercegovině) dokončena. Zbudován z ní byl pouze tunel (tzv. Tunel Patriotske lige) se silničním nadjezdem. Části nadjezdu slouží dnes jako parkoviště nebo tržiště; využívá se také pouze jedna tunelová trouba.
* Ciglane
Mapa - Koševo
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |